Marihuana: Největší konzumenti konopí na světě

10.11.2025

Konopí je pravděpodobně po alkoholu a tabáku nejrozšířenější psychoaktivní látkou na světě. S tím, jak se rozšiřuje legalizace nebo dekriminalizace a jak se zlepšují průzkumy, se vyvíjí i naše chápání toho, kdo konopí užívá — kde, kolik, jak často. Porovnávat jednotlivé země nebo regiony je ale obtížné: prevalence závisí na definicích (např. "užití v posledním roce", "denní užití", "věková skupina"), metodách průzkumů, kulturních postojích, právním statusu i na časových výkyvech. Tento článek zkoumá hlavní konzumenty konopí po celém světě, hodnotí míru prevalence, regiony s vysokou spotřebou, faktory ovlivňující užívání, vznikající trendy i limity a upozornění.

Globální kontext

Podle World Drug Report 2025 zůstává konopí globálně nejčastěji užívanou nelegální (nebo regulovanou / nemedicínskou) drogou.
Stejná zpráva odhaduje, že počet lidí, kteří v posledním roce užili konopí, v čase stabilně roste.
V Evropě uvádí European Drug Report 2025, že přibližně 8,4 % dospělých ve věku 15–64 let použilo konopí v posledním roce.
Stejně tak v Evropě asi 1,5 % dospělých jsou denní nebo téměř denní uživatelé (20 a více dnů v měsíci), se zvýšeným podílem u mladších dospělých (15–34 let).

Tato čísla naznačují, že užívání konopí je celosvětově rozšířené a stoupá (nebo alespoň přetrvává), a to nejen v zemích s legálním trhem, ale v mnoha regionech světa.

Země a teritoria s vysokou prevalencí užívání konopí

Ačkoli se aktuálnost a metodologie údajů liší, několik zemí či teritorií se běžně objevuje na předních příčkách při srovnání procentuální prevalence užití za poslední rok. Mezi nejvýraznější patří:

Papua-Nová Guinea — Jeden průzkum (1995) ji uvádí s přibližně 29,5% roční prevalencí.
Kanada — Aktuální údaje (2023) ukazují, že asi 26 % Kanaďanů ve věku 16+ užilo konopí za posledních 12 měsíců.
Palau — Odhadovaná roční prevalence cca 24,2 % podle údajů WHO/UNODC.
Spojené státy — Jeden údaj uvádí ~21,9 % roční prevalence mezi dospělými (15–64 let) v roce 2020.
Ghana — ~21,5 % roční prevalence (průzkum 1998).
Nigérie — ~19,4 % (2019).
Zambie — ~14,8 % (2019).
Uruguay — ~14,6 % (průzkum 2018).
Nový Zéland — ~15,3 % (průzkum 2021).
Itálie, Francie, Španělsko a další evropské země obvykle vykazují nižší, ale stále významné hodnoty (10–11 %).

Tato data ukazují, že vysoká prevalence užívání konopí není omezena na Severní Ameriku či vysoce rozvinuté státy — objevuje se v malých ostrovních státech, afrických zemích, Latinské Americe i v Pacifiku.

Legalizace a změny politiky

Země, které legalizovaly nebo dekriminalizovaly konopí pro léčebné nebo rekreační účely, často vykazují vyšší prevalenci. Meta-analýza uvádí průměrnou roční prevalenci asi 12,0 % v zemích s legalizací, ve srovnání s asi 5,4 % v zemích bez legalizace.
World Drug Report 2024/2025 od UNODC diskutuje dopady regulačních přístupů a uvádí, že legalizace koreluje s vyšší zaznamenanou úrovní užívání — může však také zvýšit přesnost hlášení.
V Kanadě po legalizaci v roce 2018 rostou čísla o prevalenci i podíl legálního trhu.

Geografické a demografické faktory

Mladší populace obvykle vykazují vyšší míru užívání konopí. V Evropě jsou denní (nebo téměř denní) uživatelé častější ve věkové skupině 15–34 let než u starších dospělých.
Urbanizace a kulturní otevřenost hrají významnou roli: země s liberálním postojem k drogové politice nebo živou mládežnickou kulturou mohou vykazovat vyšší míru užívání.
Regionální shlukování je také možné — sousední země často sdílejí kulturní a ekonomické vlivy i podobné politiky.

Kvalita dat, metody průzkumu a podhlášení

Tam, kde je konopí nelegální nebo stigmatizované, lidé mohou v průzkumech odpovídat méně upřímně. Legalizace může zlepšit důvěru a vést k "růstu" prevalence jen díky přesnějšímu vykazování.
Definice v průzkumech se liší podle věku respondentů, formulace otázek a metodologie.
Starší nebo vzácná data mohou zkreslovat směry — např. vysoká hodnota pro Papuu-Novou Guineu pochází z roku 1995.

Intenzita užívání a denní spotřeba

Prevalence neříká nic o frekvenci nebo množství spotřeby. Malá skupina velmi častých uživatelů může tvořit značný podíl celkové spotřeby.
V Evropě je 1,5 % dospělé populace klasifikováno jako denní nebo téměř denní uživatelé.
Trendy v síle produktů (THC), formách užívání (květy / pryskyřice / koncentráty), způsobu užití (kouření / vapování / potraviny) i zdrojích (legální vs ilegální trh) zásadně ovlivňují skutečnou spotřebu.

Nové problémy a zdravotní / sociální dopady

S rostoucí prevalencí přibývají veřejnozdravotní problémy: závislost, souvislosti s duševním zdravím (úzkost, riziko psychózy), respirační potíže při kouření.
V Evropě tvoří konopí největší segment trhu s nelegálními drogami — hodnota trhu je v EU odhadována na více než 12 miliard eur (European Drug Report 2025).
Rostoucí potence produktů může zvyšovat zdravotní rizika.

Časové trendy a růst

Globální počet uživatelů konopí roste — například meta-analýzy uvádějí zvýšení z ~180 milionů uživatelů v roce 2011 na ~219 milionů v roce 2021.
UNODC dokumentuje rozšiřování prevalence v souvislosti s politikou, změnami vnímání rizik a zákonnými trhy.
Růst není rovnoměrný: některé země zaznamenávají růst, jiné stagnaci či pokles (např. mezi mladými).

Případové studie

Kanada: Rekreační konopí legální od roku 2018. Prevalence 26 % (16+). Vysoká spotřeba zejména mezi mladými dospělými.
Spojené státy: Legalizace na úrovni států, federálně nelegální. ~21,9 % dospělých použilo konopí v roce 2020.
Palau: Velmi vysoká prevalence (~24 %), malé vzorky.
Evropská unie: ~8,4 % roční prevalence, ~1,5 % denních uživatelů.
Nigérie / Ghana: Prevalence >19 % a >21 %, i přes přísné zákony.

Tyto příklady ukazují, že "největší uživatelé" mohou mít vysokou prevalenci, i když mají malou populaci (např. Palau), nebo naopak velkou populaci kombinovanou se střední prevalencí (USA, Kanada).

Další čísla

1. Globální uživatelé

UNODC uvádí cca 244 milionů uživatelů konopí (15–64 let) celosvětově.

2. Regionální struktura

Amerika: cca 41,5 milionu uživatelů, prevalence ~12,9 %.
Afrika: cca 51,9 milionu uživatelů, prevalence ~7,6 %.

3. Země s vysokou prevalencí

Island: ~18,3 %.
USA: ~16,2 % (v jednom zdroji).
Palau: ~24,2 %.

4. Absolutní počty vs procenta

Pro zjistění "nejvíce uživatelů" je důležitá velikost populace + prevalence.

Která země užívá konopí nejvíce celkově?

Velké země s vysokou nebo střední prevalencí mají nejvyšší počet uživatelů.
USA: mají velmi velkou populaci a vysokou prevalenci — odhady uvádějí desítky milionů uživatelů.

Jedna zpráva AP News uvádí ~62 milionů Američanů (cca 20 %) v posledním roce.

Kanada má vysokou prevalenci, ale menší populaci → méně uživatelů než USA.
Velmi lidnaté země s rostoucí prevalencí mohou mít velký absolutní počet, ale data bývají méně spolehlivá.

Ve zkratce: USA jsou velmi pravděpodobně zemí s největším počtem uživatelů konopí na světě, i když procentuální prevalence nemusí být nejvyšší.

Omezení a upozornění

Prevalence vs objem spotřeby — neříká, kolik se skutečně spotřebuje.
Aktuálnost a srovnatelnost — stará data vs nová data.
Legální vs nelegální trhy — legalizace mění chování i hlášení.
Podhlášení — v represivních státech lidé méně přiznávají užívání.
Zdravotní rozdíly — odvíjejí se od frekvence a způsobu užívání.
Změny politik — dopady se projevují postupně.

Závěr

Otázka, které země či regiony jsou "největšími konzumenty konopí", nemá jednoznačnou odpověď. Záleží na ukazateli: prevalence, intenzita, objem spotřeby, nebo časový trend.

Jisté je, že užívání konopí je rozšířené a roste. Některé země (Kanada, USA, některé pacifické či africké státy) vykazují velmi vysokou prevalenci. Legalizace či dekriminalizace často souvisí s vyšší vykázanou prevalencí, ačkoliv vliv zákonů je složitý — více užívání i více upřímnosti v průzkumech.

Pro tvůrce politik, zdravotní úřady a sociální plánovače je důležité sledovat nejen kolik lidí konopí užívá, ale jak často, jaké produkty, jaká je potence a jaké jsou dopady (zdravotní, sociální, ekonomické). Budoucí výzkum by měl klást důraz na dlouhodobé trendy, měření intenzity užívání a lepší srovnatelnost mezi zeměmi.

S tím, jak se globální regulace konopí vyvíjí, může se seznam "největších konzumentů" měnit — a může být definován různými metrikami.

ZDROJE:

MECHOULAM, Raphael a Yehiel GAONI. The isolation and structure of delta-1-tetrahydrocannabinol and other neutral cannabinoids from hashish. Journal of the American Chemical Society, 1964, 86(8), s. 1646–1647.
RUSSO, Ethan B. Taming THC: potential cannabis synergy and phytocannabinoid-terpenoid entourage effects. British Journal of Pharmacology, 2011, 163(7), s. 1344–1364.
ZHANG, Ming a kol. The endocannabinoid system and its therapeutic potential. Frontiers in Pharmacology, 2021, 12: 700.
SMALL, Ernest a Marcus CRONQUIST. A practical and natural taxonomy for Cannabis. Taxon, 1976, 25(4), s. 405–435.
HANUS, Lumír a Raphael MECHOULAM. Cannabis and cannabinoids: chemistry, pharmacology and therapeutic potential. Taylor & Francis, 2005.
UNITED NATIONS. Single Convention on Narcotic Drugs. 1961.
HAZEKAMP, Arno. The trouble with CBD oil. Medical Cannabis and Cannabinoids, 2018, 1(1), s. 65–72.
CHIENG, Beatrice a David G. J. Gender differences in the effects of cannabis. Neuroscience and Biobehavioral Reviews, 2020, 118, s. 294–308.
HIRST, Steve. Hemp: Industrial and medicinal uses. Academic Press, 2019.
EUROPEAN MONITORING CENTRE FOR DRUGS AND DRUG ADDICTION (EMCDDA). Medical use of cannabis and cannabinoids: Questions and answers for policymaking. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2018.