V roce 2025 americká FDA aktivně doporučila zařazení sloučeniny 7-OH mezi kontrolované látky kvůli jejím opioidním účinkům, čímž reagovala na nárůst produktů na trhu obsahujících tuto látku ve vysokých koncentracích (např. v "energy drinks", žvýkačkách či vape produktech). ⁠FDA varovala před jejich potenciálem způsobit závislost, respirační potíže a další závažné zdravotní problémy, a navrhla přeřazení 7-OH mezi látky s vysokým rizikem zneužití.

Tato regulace se však netýká samotné tradiční listové formy kratomu, která přirozeně obsahuje jen stopy 7-OH. Skutečná právní úprava se v různých jurisdikcích liší a stále se vyvíjí.

Významným pokrokem ve farmakologickém výzkumu je první empirické hodnocení abstinenčních příznaků po vysazení kratomu u chronických uživatelů. Studie vedená odborníky z Johns Hopkins University se zaměřila na farmakokinetiku, farmakodynamiku a behaviorální efekty akutní i chronické expozice kratomu a identifikovala známky fyzické závislosti a tolerance, které mohou imitovat opioidní poruchu užívání.

Autoři doporučují diferenciální screening pro různé formy kratomových produktů (běžná listová forma vs. extrakty vs. syntetické deriváty), protože riziko poruchy užívání a závislosti se může lišit podle typu a koncentrace alkaloidů.

Nedávná systematická revize publikovaná v roce 2025 analyzuje případy spojované s kratomem a neurologickými událostmi, jako jsou záchvaty. Autoři zdůrazňují, že existující důkazy jsou zatím nedostatečné k tomu, aby se jednoznačně potvrdila kauzalita mezi kratomem a záchvaty, a upozorňují na nedostatky v datech (nedostatečné klinické informace, polysubstance užívání, nejasné expozice).

To ovšem neznamená, že riziko neexistuje — spíše ukazuje potřebu robustnějších prospektivních studií a toxikologického monitoringu.

Epidemiologická data ukazují, že v populaci uživatelů kratomu je běžné současné užívání s jinými látkami, například s konopím nebo CBD produkty, což může mít vliv na interakce, efektivitu či rizikový profil.

Průzkumy v některých skupinách ukazují, že motivace uživatelů se liší — od stimulace a zlepšení nálady až po úlevu od stresu či bolesti, přičemž v populacích bez patologického užívání jsou často hlášeny pouze mírné účinky.

V roce 2025 se výzkum kratomu přesunul z marginálních studií k cílenému, systematickému bádání, zahrnujícímu jak farmakologii, tak behaviorální a regulační aspekty. Klíčové závěry jsou:

1. Kratom je farmakologicky komplexní rostlina s alkaloidy, které interagují s opioidními a dalšími receptory; některé deriváty (zejména syntetické koncentráty 7-OH) představují významná rizika.
2. Tradiční listová forma kratomu obsahuje relativně nízké množství 7-OH, ale trh obsahuje produkty s vyšší potenciální toxicitou — což vyvolává regulační reakce.
3. Porucha užívání kratomu (KUD) a abstinenční symptomy jsou klinicky relevantní a vyžadují pozornost lékařů při anamnéze a hodnocení užívání.
4. Neurologická rizika, jako jsou záchvaty, nejsou jednoznačně potvrzena, ale vyžadují další výzkum.
5. Populační chování uživatelů — zejména souběžné užívání s jinými psychoaktivními látkami — komplikuje hodnocení reálných rizik a účinků.

Celkově tato nová data zdůrazňují, že kratom není jednoznačně "bezpečný" nebo "neškodný" doplněk, ale spíše látka s komplexními účinky, u níž jsou nutné dobře navržené klinické studie, standardizace produktů, toxikologické testování a jasná regulační pravidla.